Práce na podzim ve sklepě a v zimě na vinici je samozřejmě velmi důležitá a umí být i velmi zábavná. Ale příchod jara, hřejivého sluníčka a zelené plochy, která začne živelně přibývat před očima - to dokáže nabíjet, dávat novou energii do celého ročníku, a to révě i vinaři. Začíná nový koloběh života na vinici, který může mít sice krušný průběh a má do poslední chvíle nejistý výsledek, ale je to zároveň vzrušující počátek vzniku nového vína.

XI. Když se jaro probudí

Mám pocit, že to jde čím dál rychleji. Ale možná, že za to může pouze letošní nástup jara, který tedy v ročníku 2018 spíše připomíná nástup léta. Vinice se probudí a ožije během pár dnů a v té době je potřeba stihnout několik důležitých věcí pro její správné fungování i v dalším roce. Letos chceme, mimo jiné, i něco málo dosadit, takže není čas ztrácet čas...

Začátek článku  ►

Vyvázat zkrácené tažně jsme po zimním řezu stihli jen tak tak, jaro přišlo rychle a rázně a jednotlivá očka se probudila a začala plnit pupeny.
Do naší vinice se před časem zatoulalo několik sazenic, které evidentně odrůdově nezapadaly, pravděpodobně nějaké stolní odrůdy. Rozhodli jsme se je tedy letos nahradit.
A celkem logicky jsme sáhli opět po Solarisu, tedy odrůdě, kterou máme vysázenou na celé hlavní terase naší mikrovinice. A stejně tak logicky jsme pro ně vyrazili do Mělníka ke Krausovi. Z první výsadby se nám chytily úplně všechny sazenice, tak jsme zvědavi, zda stejně úspěšní budeme i při dosazování. Před samotnou výsadbou je dobré sazenice na nějakou...
Po několika letech už trávu ve vinici neřešíme tolik, ale u mladých hlav je třeba v okolí trávu krátit a půdu nechat kyprou. Jednak, aby bylo možné ji okopávat a umožnit tím, aby vláha měla ke kořenům snadnou cestu. Druhým důvodem je, že první rok či dva bude třeba půdu v okolí sazenice občas odhrnout a zkontrolovat, zda se netvoří na kmínku rosné kořeny, a ty případně odstranit.
Dříve jsme to nedělali, ale tentokrát k ochraně kolem sazenic přistoupíme. U neoplocených vinic se síť či pletivo kolem mladých hlav umísťuje hlavně proto, aby nebyly ožírány zvěří. Nás k tomu spíše vedlo masivní přemnožení plzáků, kterým mladé pupeny a lístky těsně u země opravdu chutnají.
Netrvalo ani týden a z nenápadných pupenů jsou výhony a lístky. A tráva roste ještě násobně rychleji.
Přemýšleli jsme, jak se k trávě postavíme. Větší část vinice je vysazená v roce 2013. Předchozí roky jsme, krom sekání, poctivě pleli a okopávali. Tentokrát již zvolníme, budeme jen sekat meziřadí, nicméně travnatou plochu necháme ve vinici už souvisle. Vinné keře už by mohly být slušně zakořeněné, vodu si snad naleznou sami bez naší...
Když bude třeba, pomůžeme prostoru mezi jednotlivými hlavami nůžkami.
Právě probuzenou vinici je potřeba dobře sledovat. Solaris je velmi bujná odrůda a pupenů se na rostlině objeví daleko více, než kolik potřebujeme zelené plochy.
Takže v každém případě je potřeba vylámat ty pupeny či už výhony, které vyrazily z kmínků.
Nicméně selekci je třeba udělat i na samotných tažních. Ono to sice vypadá hezky, když je to celé zelené a přibývá to před očima, ale všeho moc škodí. Prvním důvodem, proč necheme mít budoucí zelenou stěnu tak hustou, je umožnit, aby zelenou plochou mohl proudit vzduch, který vyžene nežádoucí vlhkost a omezí riziko vzniku například různých...
Většina dřeva v naší mikrovinici vypadá celkem zdravě a po těch pěti letech to už jako dřevo začíná trochu vypadat. Z těch mladých křehkých ”větviček” jsem byl vždycky nervozní...
A takhle vypadají ty nenápadné pupeny, kterých jsme si na těch holých tažních skoro ani nevšimli, po dvou týdnech.
Na většině kmínků jsme si letos všimli výskytu nějakých světlých teček. Uvažovali jsme o nějaké začínající chorobě a zkoumali, co se nám s vinicí děje. Jsme rádi, že jsme už pět let nepoužili ve vinici žádný postřik a u toho bychom chtěli i zůstat. A zdá se, že pro tentokrát můžeme být v klidu. Když jsme se podívali pořádně, identifikovali jsme ten otravný žlutý prášek z borovic, který je letos úplně všude a navál z několik kilometrů vzdáleného lesa přes to velké řepkové pole pravděpodobně i k nám.
Ve vinici je živo a je to tak dobře. Samozřejmě jsou živočichové, kteří mohou zdravému životu révy vinné pomáhat, ale jsou i ti druzí, kteří umí škodit a nejsou ve vinici žádoucí. Nicméně zasahovat proti nim šmahem by bylo špatné, raději si dát trochu více práce s tím, že ty nehodné potvory třeba ručně vybereme... Je to sice práce, ale...
Tak třeba takový kovařík je škůdce, ale už ne v této podobě. Jeho larvy, kterým se říká drátovci, škodí révě tím, že okusují její kořínky. Takže když se tento brouček ve vinici objeví, není třeba se bát přímo jeho, ale říká nám, že je možný výskyt právě jeho larev.
Šnek také není zrovna nejvítanějším návštěvníkem na vinici, protože jako každý slimák se živí mladými částmi rostlin - tedy lístky a květy v jejich první fázi vývoje, kdy jsou nejkřehčí a nejcitlivější.
Ploštice nijak aktivně neškodí, naopak mohou pomoci tím, že požírají mšice.
Koník je masožravý, takže primárně zelenou plochu likvidovat nebude, naopak může vyžírat různé škůdce. A po setmění dělá ve vinici příjemnou zvukovou kulisu :-)
Tento pavouk slíďák netká pavučiny za účelem chytání much, ale loví hmyz napřímo. Může nám tedy pomoci třeba redukovat ve vinici vosy.
V takových komůrkách bydlí samotářská včela, která funguje jako přirozený opylovač. A jejich přítomnost indikuje i zdravé prostředí, protože jsou velmi citlivé na chemikálie a postřiky.
Housenka je taková diskutabilní záležitost - obecně se totiž živí zeleným materiálem. Některé mohou žrát révu, jiné ale třeba různé plevele...
Klíště asi nedělá radost nikomu, protože číhá na vinaře, aby mu pilo krev.
Stejně jak je důležitá různorodost zástupců živočišné říše, je prospěšná i rozmanitost rostlinstva, protože zdravá vinice není jen réva a tráva. Různorodý porost ve vinici jednak zadržuje vodu, což je stále důležitější téma, obohacuje biologicky i chemicky půdu, a na různé druhy rostlin se vážou různé druhy živočichů.
Zdravá vinice vypadá dobře nejen za krásného počasí, jaké se povedlo tento pracovní víkend.
Krom klasického zatravnění necháváme ve vinici žít i další rostlinky, tady vidím třeba popenec břečťanovitý, což je sice plevel, ale na druhou stranu je to jedlé a nijak agresivně to neškodí.
Na pár místech se objevily ostrůvky dobromysli. Bylinky ve vinici určitě mají své místo. Hrozně se mi líbí takový ten středomořský plevel v jihofrancouzských vinicích, kde mezi révou roste tymián, rozmarýn či levandule. Krom toho, že to hezky vypadá a dá se to sklízet, tak dokáže i směs bylinek pěstovaných ve vinici zajímavě ovlivnit charakter vína.
Pýr plazivý je naopak dost nepříjemný - je to agresivní druh trávy, který si svým ostrým hrotem razí cestu tvrdě, dokáže jím prorazit i některé plodiny či rostliny a zvláštně v obdělané půdě se šíří všemi směry neuvěřitelnou rychlostí.
Původně jsem si myslel, že nám ostré jarní sluníčko vypálilo díry do listů, ale při bližším prozkoumání to spíše vypadá na toho malého drzého šneka...
První část jarních prací máme dnes za sebou, nicméně ještě toho bude třeba ve vinici hodně hlídat. Sledovat budeme muset počasí, zejména srážky - révě v plném květu totiž hrozí sprchnutí, což je vlastně spláchnutí pylu dešťovou kapkou, což může zamezit opylení. Některé odrůdy k tomuto jsou více náchylné, jiné méně,...
A tou každodenní odměnou může být i možnost příjemného času ve vinici, ať již stráveného samotnou prací, či procházkou se skleničkou.
| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl a Marek Vrána