Teroldego - Nejen základ dobré grappy

Pokud vám název Teroldego nic neříká, a zároveň nejste posedlí milovníci italských vín nebo grappy, asi to není žádná tragédie. Jedná se totiž o opravdu velmi specifickou autochtonní odrůdu. Lokálně je situována právě v Itálii, jmenovitě v provincii Trento. A jak víme, a jak jsem již naznačil, to je lokalita, která dává světu - krom zajímavých vín - právě destilát z matolin, tedy grappu.

Setkat se s touto modrou odrůdou můžeme i v okolí Lago di Garda, což je však do Trenta co by kamenem dohodil. Zde nese název Teroldico. Její spíše podlouhlé hrozny mají pevnou barvu bobulek i samotnou jejich slupku. Když mluvím o pevné barvě, myslím tím, že působí tvrdě, tmavě - je hutně modrá, někdy až do černa. A taková je i barva vína, které je z ní vyrobeno, tedy pevně červená s odlesky do fialova.

A to víno bývá zpravidla drsňák, s pevnou kyselinou ostrou ovocnou pikantností, někdo v něm může nalézt asociace s projevy dehtu. Pokud jej dáme na slepou degustaci a budeme tvrdit, že se jedná o Zinfandel, prý nám u většiny degustátorů tato lež projde... Tohle víno, pěstované pouze na pár stovkách hektarů, má v Trentu bohatou historii. Mluvil jsem o něm s Michele Dolzanem, který v Mezzolombardu pálí grappu. Řekl mi, že se zde pěstuje snad již tisíc let (i když některé prameny hovoří "jen" o sedmi stoletích, hádejte se s Italem, který tam žije a pěstuje ji...) a je to úplně první odrůda, ze které se kdy právě pálila grappa.

To bylo v dobách, kdy ještě grappa byla spíše takovým sprostým pitím, které mělo hlavně zahřát v zimě. Zkrátka ne moc chutná kořalka. Popravdě - některé grappy tak působí dodnes a najít opravdu jemnou, fajnovou a voňavou není tak úplně jednoduché. Rozhodně takovou nedostaneme všude. Vyloženě hnusná prý byla i grappa z Teroldega v době, kdy poznatky o destilaci nebyly na dnešní úrovni. A bylo to prý o to horší, že tato odrůda je velmi citlivá na proces zpracování. Michele mi vysvětlil, že pokud se nezpracuje rychle, dobrá pálenka z ní nikdy nebude.

Já jsem z Teroldega naštěstí dobrou pálenku ochutnal. Bylo to právě u Michela v malé palírně, kterou po generace provozuje jeho rodina. A vzhledem k tomuto zážitku jsem asi dnes více sklouzl od vína v tradičním ušlechtilém vinárnickém pojetí k vinné odrůdě proměněné na "pouhou" lihovinu...


Poslední novinky a zajímavosti:

| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl