Přiznejme si to, je to pravda - v letním horku, na zahrádce restaurace, u bazénu či za grilem si v tomto ročním období vybavíme na prvním místě jeden konkrétní a jediný nápoj. Je to růžové víno. I když mu celosvětové vinařské veřejné mínění nepřisuzuje první místa v hitparádě kvality či ceny, je to styl vína, který má svůj půvab, styl a příležitost.

Růžovka - Na léto ideální zábava

Kultura vinařství a pití vína se v posledních letech velice pozvedá. Vinaři mají opět možnost dělat víno poctivě, a ne v souladu s plánovaným hospodářstvím, otevřely se trhy se zahraničními víny a konzumenti mají možnost srovnávat a díky tomu mají stále vyšší nároky. A to je dobře.

Víno není pouze slavnostní záležitost a láhev se neotevírá jen v případě rodinných oslav, vzácné návštěvy a nedémonizuje se jako cosi výjimečného. Dnes pijeme víno běžně, začínáme jej chápat jako víno a ne jako „alkohol“, učíme se kombinovat vhodné pokrmy a nálady se správnými víny a volíme styl vína podle příležitosti, u které otevíráme láhev nebo si necháváme nalít sklenici. A pokud léto a teplé počasí považujeme za příležitost, asi nejoblíbenějším společníkem pro ni je víno růžové.

Co vlastně je taková „růžovka“ a jak se docílí její barvy? Dnes už mýtus o míchání bílého s červeným skutečně neplatí a jen málokdo si myslí, že tudy cesta k růžovému vínu vede. Tedy v určitém případě vede, například růžové šumivé víno z oblasti Champagne se takto skutečně vyrábí, ale to je skutečně výjimka. Základem růžových vín jsou modré hrozny, které slouží k výrobě červených vín. Rozdíl je však v technologii.

Tyto hrozny jsou celkem běžně vylisovány, čímž z nich vyteče čirá neobarvená šťáva – barvivo červených je obsaženo ve slupkách hroznů. Červené víno vznikne delší macerací slupek, zatímco růžová vína jsou v kontaktu se slupkami ponechány jen velmi krátce, v řádu několika hodin. V závislosti na tomto čase, aktuálním ročníku či použité odrůdě docílíme celé palety odstínů růžového – ať je to spíše oranžové víno připomínající barvu meruněk, barva lososová či obsahující až fialové odlesky.

Ve Francii jsem se setkal s mnoha víny, která měla pouze velmi světlonkou barvu s šedavými odlesky. Za to může opravdu krátké "louhování", třeba jen jednohodinové. Na druhou stranu jiná růžová mohou být barvy velmi syté - to si šťáva se slupkami pobyla podstatně delší dobu.

O růžových vínech obecně platí několik základních pravd či pravidel. Jedním z nich je skutečnost, že tato vína jsou určena spíše ke krátké konzumaci. Neexistuje obecné pravidlo, kolik měsíců či let bude víno „v pořádku“ a do kdy musí být vypito, ale předpokládá se, že růžovka je určena k vypití v aktuálním ročníku, tedy mladá. Ostatně následující rok bude nový ročník a očekávání, že nám tento druh vína bude roky ve sklepě zrát a nabírat na vzácnosti, by bylo poměrně liché. Vzácné to víno možná po letech bude, ale dobré asi ne.

Další skutečností vystihující růžové víno je jeho svěžest a příjemná pitelnost. To způsobuje kombinace několika vlastností, především nižšího obsahu alkoholu, který se může pohybovat i kolem 10%, častěji však mezi 11ti a 12ti procenty alkoholu. K dalšímu pití vybízí i jeho zdánlivá sladkost. Ta nemusí být skutečná nebo víno může obsahovat jen malé množství zbytkového cukru, ale tento názor spíše podporuje neagresivní kyselina obsažená ve víně.

Naopak mýtem o růžovce je názor, že toto víno pijí spíše ženy a je to tzv. „dámské pití“. To skutečně pravdou není. Dělení vína na pití pro dámy a pány již daleko neplatí tak striktně, platilo-li někdy. Sice jsou určitě vína, která mužům svědčí více a jiná fungují spíše na ženy, ale například i mnoho sladkých vín si dnes rádi vychutnají muži, zatímco leckterou ženu osloví spíše těžké Bordeaux. A tak je to i o růžovém.

Perfektním společníkem těmto vínům není jen odpolední terasa v parném létě, velmi dobře se hodí i ke gastronomii, ale opět spíše k lehké, letní. Mohou to být pokrmy z drůbeže, zeleniny, k těstovinám či úpravám některých ryb. Omáčky pak spíše méně hutné. A podáváme jej vychlazené, a to dobře vychlazené. Ideální teplota je podobná jako u lehčích bílých vín, a to kolem deseti stupňů.

Pokud pátráme po ideálních oblastech, které produkují dobrá růžová vína, můžeme konstatovat, že máme v našich polohách poměrně štěstí. Růžová vína z Moravy a střední Evropy obecně, jsou velmi příjemná. Moravská, rakouská či německá rosé mají ideální podmínky, neboť jmenované oblasti jsou spíše vhodné pro pěstování bílých vín. Modré hrozny zde nemají tak ideální klimatické podmínky a nevyzrají obvykle tak dokonale, aby mohli poskytnout plné červené víno, které by sneslo přísné srovnání s červenými víny z jihu Francie, Itálie, Španělska či „nového světa“.

K výrobě růžového však tyto podmínky nepotřebujeme. Naopak – vína z těchto oblastní mají živost, kyselinku a svěžest, nejsou proto těžká a alkoholická. Mají osvěžit, ne uspat.

Dobré víno nemusí být přehnaně drahé, důležitý je výběr a neustálé testování a poznávání. Nezahálejme proto v poznávání toho, jak se povedl aktuální ročník růžového. Důvod se vždy najde!


Poslední novinky a zajímavosti:

| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl

Obsah stránek:

Jan Bretl

e-mail:

Facebook: www.facebook.com/vinarnik.cz

Instagram: www.instagram.com/vinarnik.cz

Technická realizace:

WebProjekt Praha

Publikační systém: web2.cz

e-mail:

Copyright: Jan Bretl 2016-2018