Členění vinařského regionu
Naprostá většina pěstování vinné révy v České republice – ať již rozlohou nebo celkovou produkcí – je soustředěna v několika regionech jižní Moravy. Výjimkou je relativně malá rozloha vinic v okolí Mělníka a Litoměřic, ještě menší pak na Mostecku nebo třeba v Praze či v Kutné hoře. Ostatní výskyt vinic v Čechách je co do rozlohy naprosto zanedbatelný a vína z těchto lokalit jsou spíše raritní, než pro milovníka vín skutečně zajímavá, a svou kvalitou nějak výrazně cenná.
Moravské vinařské oblasti dávají dohromady úhrnem zhruba deset a půl tisíce hektarů vinic, které obhospodařuje více než 15000 vinařů, od malých domácích pěstitelů po velké vinařské firmy či jejich sdružení.
Typickým pro jihomoravské půdní složení je velká pestrost. Díky štěrkům, jílům, písčité i kamenité půdě jsou pestrá i zdejší vína. Na rozdíl od velkých unifikovaných lánů vinic se stejným geologickým podložím a stabilním, většinou velmi teplým, podnebím dává Morava se svými podmínkami možnost, aby se jednotlivé odlišnosti promítly do samotných vín. Na relativně malém území tak vedle sebe mohou vzniknout vína, v jejichž chuti a vůni jsou obsaženy jemné rozdíly, které vínu dává půda, na které byly hrozny pěstovány.
Jako má vliv na víno země, na které je réva pěstována, stejně ovlivňuje „výsledný produkt“ i počasí a obecné klimatické podmínky. Zdánlivé maličkosti, jakými se může zdát například teplota či vlhkost vzduchu, citelně ovlivňují třeba množství a povahu aromatických látek, které můžeme ve sklenici vína rozlišit. Vlhký vzduch vanoucí od atlantického oceánu, který osvěžuje moravské vnitrozemské klima, tak zajišťuje výraznější přítomnost kořenitých aromatických látek v moravských vínech. Tím dostávají zdejší vína typické výraznější vůně.
Podle současného dělení se v České republice nachází šest vinařských oblastí. Dvě v Čechách – Mělnický a Litoměřický region. Větší oblast mělnická paradoxně zahrnuje - krom lokálních vinic - i poměrně vzdálená místa jako je Praha, Karlštejn či vinice na Čáslavsku. Do regionu litoměřického potom spadá zjednodušeně řečeno všechno, co je od Mělnicka na sever - tedy samotné Litoměřice, Žernosecko, Most, ale i nějaké vinice na Lounsku.
Čtyři jsou pak na Moravě: nejzápadnější Znojemský, jižně u rakouských hranic Mikulovský, v centrální a severní části celé oblasti Velkopavlovický a na východě Slovácko. Dříve toto území bylo rozděleno na deset malých vinařských regionů – brněnský, bzenecký, kyjovský, mikulovský, mutěnický, Podluží, strážnický, uherskohradišťský, velkopavlovický, znojemský. Všechny tyto malé oblasti se nacházejí semknuté v jeden celek na jižní Moravě.
Znojemská vinařská podoblast díky své západnější poloze podléhá ještě klimatickým vlivům Českomoravské vrchoviny, vyznačuje se spíše kamenitými půdami. Takové jsou zvláště vhodné pro pěstování odrůd, které potřebují pro svůj dobrý prospěch spíše drsné podmínky. Příkladem takových je třeba Ryzlink rýnský, který je právě v této oblasti bohatě zastoupen. Metropolí této oblasti je jednoznačně město Znojmo, nacházející se poblíž rakouských hranic, s bohatou vinařskou tradicí, kterou dokladují například členité vinné sklepy či přímo chodby nacházející se pod samotným městem. V jeho okolí se rozkládají výborné vinařské polohy, a dokládají to například známá jména, jakými jsou Kraví hora, Šatov, Vrbovec a další. Významné jsou i vinařské polohy v okolí Miroslavi či Dolních Kounic, kde se daří i modrým odrůdám.
Město Mikulov, ležící opět nedaleko hranic s Rakouskem, je významným centrem stejnojmenné vinařské oblasti. Zhruba na poloviční cestě do Břeclavi nalezneme Valtice, zajímavé tím, že se zde nachází nejstarší vinařská škola v naší zemi a funguje zde i stálá degustační expozice Salonu vín České republiky, který je stále považován za měřítko kvality vín u nás. Na kopcích nad přehradou Nové Mlýny se nachází obec Pavlov se skvělými podmínkami pro bílé odrůdy, jako jsou oba ryzlinky, bílý pinot či chardonnay. V Perné nalezneme vinařskou šlechtitelskou stanici, která přivedla na svět odrůdu Pálava.
Jižně od Brna směrem k Rakousku se táhne pás hlavních vinařských poloh Velkopavlovické podoblasti. Je to místo, kde se patrně nejvíce na Moravě daří červeným vínům, proto zde nalezneme i větší rozlohy modrých odrůd, jako například modrý portugal, zweigeltrebe či svatovavřinecké, a to třeba kolem Rakvic či Bořetic. Zajímavým místem této oblasti jsou Čejkovice, i pro svou historii, provázanou s vinařstvím. Za návštěvu určitě stojí například Templáři vybudované rozsáhlé sklepení právě v Čejkovicích.
Do nejvýchodnější Slovácké podoblasti spadají vinařské obce Břeclav, Mutěnice, Kyjov, Bzenec, Strážnice, Uherské hradiště či Blatnice, a pochopitelně obce a viniční tratě k nim přilehlé. Zajímavé je, že ze zdejších šlechtitelských stanic pochází i dvě domácí odrůdy, vůbec nejrozšířenější tuzemská odrůda muškát moravský, a cabernet moravia, pocházející z křížení odrůd cabernet frank a zweigeltrebe.
Poslední novinky a zajímavosti:
autor: Jan Bretl